Provokatér Klaus Berger - David Bouma

Předkládaná monografie se věnuje dílu významného německého novozákoníka Klause Bergera z pohledu fundamentální teologie. Podtitul obsahuje záměrně určitou dvojznačnost. Na jedné straně se autor této monografie věnuje kritice východisek současné novozákonní exegeze, tak jak ji najdeme v obsáhlém díle Klause Bergera, na straně druhé se pokouší zachytit a kriticky zhodnotit exegetická a potažmo teologická východiska samotného heidelberského novozákoníka. V centru pozornosti tedy stojí Bergerovy kritické argumenty vůči současné exegezi a její aplikaci v teologii, stejně tak Bergerova vlastní exegetická a teologická východiska. Výše zmiňovaná analýza a reflexe se odehrává v perspektivách fundamentální teologie, které jsou artikulovány v první kapitole práce, včetně stručných dějin této disciplíny. Druhá kapitola představuje život a hlavní myšlenky Bergerova rozsáhlého díla. Třetí kapitola monografie obsahuje dva exemplárně kontrastní přístupy k exegezi a teologické metodě vzhledem k myšlení našeho autora, tak jak je nacházíme u Gerda Theißena a Hansjürgena Verweyena. Smyslem této kapitoly je umožnit plastičtější pochopení svérázu Klause Bergera v německém teologickém kontextu. Závěrečná čtvrtá kapitola hodnotí Bergerovo exegetické a teologické úsilí – jak v jeho kritickém, tak konstruktivním rozměru – z pohledu fundamentální teologie, tak jak byla tato disciplína načrtnuta v kapitole první.