Myšlenky o svatém Pavlovi - Benedikt XVI.

Postava svatého Pavla, promlouvá ve své hloubce i dnes. Jeho cesta do Damašku má v sobě význam skutečné duchovní cesty, která v jistém smyslu v sobě zpodobňuje zkušenost každého člověka, jenž se osvobozuje od vlivů různých iluzí a přeludů, a tak získává svou vlastní autenticitu.  Cesta do Damašku je pak také místem setkání, setkání s Ježíšem, jenž přichází k člověku, který ho až do té doby vůbec neznal, a proto ho při oslovení vůbec nemohl poznat, podobně, jak se to možná stalo v životě i leckomu z nás. A něco takového se též přihodilo učedníkům mířícím do Emauz. Okolnosti zůstávají stále stejné. Vždy je to sám Ježíš, jenž přistupuje k člověku zcela roztržitému či nevěřícímu, pokud dokonce ne přímo nepřátelskému, jak tomu bylo v případě Pavlově, a po takovém setkání s milostí, život člověka nemůže zůstat nepoznamenán a nezměněn. Pavel sám je toho dokladem.
(Předmluva Tarcisia kard. Bertoneho)